Nechutenství je symptom, který se může objevit z celé řady příčin. Proč k tomuto stavu dochází a co z toho pro nás vyplývá? Kdy je potřeba nechutenství řešit?
Co je nechutenství a proč k němu dochází
Pojmem nechutenství se označuje stav, kdy člověk odmítá potravu. K těm nejčastěji se vyskytujícím patří:
- nechutenství související s těhotenskou nevolností
- návykové nechutenství projevující se u dětí
- nechutenství podmíněné primárním onemocněním
- nechutenství navázané na degeneraci chuťových buněk vlivem stárnutí
- nechutenství vzniklé jakožto následek psychologických činitelů (stres)
Příčinu je nutné odhalit proto, abychom posoudili, zda je nutné stav řešit a případně jak rychle reagovat.
Kdy nechutenství nemusí být závažný projevem
U těhotenského nechutenství se obvykle jedná o problém dočasného charakteru, který odezní sám. Potíže většinou spontánně vymizí ve druhém trimestru.
Nicméně žena by se měla poradit s lékařem v okamžiku, kdy má pocit, že by mohla být ohrožena nedostatkem výživy. To je ostatně primárním ukazatelem i v dalších případech. Výživoví odborníci se shodují na tom, že panikařit nemusejí ihned ani rodiče dětí.
Psychicky zdravé dítě dobrovolně nevyhladoví a nechutenství tak vést k závažnému poškození zdraví u vašeho potomka nemusí. Příčinou může být pouze obyčejná únava nebo přejedení sladkostmi. Vyvíjející se organismus se může rovněž nacházet v klidnější fázi po období tzv. růstového skoku, kdy je přirozeně menší chuť k jídlu obvyklá.
Problém naopak už může znamenat nemoc, typická jsou hlavně onemocnění trávicího traktu. Pokud dítě není „ve své kůži“ a nechce ani jíst, může mít i klasickou chřipku nebo angínu. K nechutenství dochází také u úrazových stavů (úrazy hlavy).
Kdy je potřeba nechutenství řešit
Statistiky uvádějí až 80 % lidí ve věku nad 60 let trpí nechutenstvím. U seniorů se jedná o problém, neboť jsou ohroženi podvýživou. Stáří je totiž z podstaty životní etapou, kdy jsou nároky na výživu vysoké, což nechutenství značně komplikuje. Podceněním vhodného stravovacího režimu přitom dochází ke snížení kostní hmoty i zhoršení imunity.
Co se týče stresu jako dalšího původce nechutenství, ten krátkodobý spouští v organismu uvolňování hormonu zvaného kortikotropin. Jde o přirozenou reakci, která sama o sobě neznamená problém a krátkodobý stres nám žádným způsobem škodit nemusí. Naopak ten dlouhodobý už ale může vyvolat celou řadu nežádoucích zdravotních komplikací, jako jsou srdeční choroby, či dokonce onkologická onemocnění.
Obecně nás tak nechutenství může varovat, že v našem těle není vše v pořádku. Nejen u dětí, ale stejně tak i u dospělých mohou takto manifestovat onemocnění trávicího traktu, ale dále i nemocí jater a žláz s vnitřní sekrecí.
