Infarkt představuje život ohrožující stav. Příznaky je proto nutné rozpoznat včas. Jak poznáte infarkt přechozený a co může znamenat?
Infarkt přechodit nelze
Stavu, kdy pacient nemá žádné příznaky, se přezdívá „tichý infarkt“. Ten by však měl vést pacienta i jeho lékaře jednoznačně k tomu, že mu budou věnovat pozornost stejně jako „běžnému“ infarktu, pokud bude odhalen. Je nutné zabránit rozvoji dalšího infarktu či nevratnému poškození srdce.
Nejen rozsáhlý srdeční záchvat zasahující velkou část srdeční svaloviny, ale i ten nedostatečně léčený se může rozvinout až do fáze srdečního selhání. Tento stav se může manifestovat ve fázi akutní nebo chronické. Pro akutní stav je typická dušnost v klidu nebo při malé zátěži. V chronické variantě se nejčastěji projevuje symptomy jako únava, otoky končetin nebo námahová dušnost.
V obou fázích má vysoce nepříznivou prognózu. Během jednoho roku srdeční selhání vede v akutní podobě k úmrtí až u 40 % pacientů. U chronického selhání dochází k tomu, že v horizontu 5 až 8 let zemře cca 50 % všech lidí s touto diagnózou.
Jak poznám infarkt
Infarkt je definován jakožto lokální odumření tkáně. Příčinou je zástava či pokles přívodu okysličené krve. Týkat se může jater, plic, mozku, ale třeba i míchy. Fatální je tento stav především v okamžiku, kdy postihne srdce. Projevit se může typicky klidovou bolestí na hrudi. Existují ale i další méně nápadné příznaky, jako je:
- bolest hlavy
- obtíže se spánkem
- problémy se žaludkem
- obtížné dýchání
- výskyt pocení
Jaké jsou důsledky infarktu
Infarkt může vést ke vzniku srdeční nedostatečnosti, pokud je odumřelé ložisko velké, případně tehdy pokud vznikla akutní nedomykavost mitrální chlopně. Krajním případem je rozvoj kardiogenního šoku.
Část pacientů ale prodělá infarkt bezpříznakově. To, že jej pacient „přechodil“ tak odhalí EKG vyšetření, které se provádí v rámci preventivních prohlídek, u předoperačního vyšetření či z primárně jiného důvodu. Způsob, jak jej specificky rozpoznat, neexistuje, dochází k tomu náhodně.
